„V současnosti je 95 procent realitních nabídek bez energetického průkazu,“ odhadl pro Právo Luděk Lošťák, ředitel společnosti Comfort Space, která se vypracováváním takzvaných energetických štítků budov zabývá.

Lošťák tak soudí mimo jiné proto, že drtivá většina nemovitostí v nabídce realitek má jako třídu energetické náročnosti uvedeno G, tedy tu vůbec nejhorší.

„Lidé nemovitost prodávají či pronajímají jen několikrát v životě a zákony nečtou. Klient je také často ochoten pokutu riskovat. Makléři se situací mnohdy nezabývají, a když data do systému nezadají, doplní se automaticky G,“ uvedl Lošťák.

S vyšší pokutou musí samozřejmě počítat majitelé těch budov, kde je společenský dopad neopatření si průkazu závažnější, jako jsou například bytové nebo administrativní budovyředitelka odboru kontroly SEI Marcela Juračková

Cena PENB se u rodinných domů pohybuje v řádu tisíců korun, u bytových domů potom vyjde až na desítky tisíc.

Povinnost opatřit si průkaz nevyplývá podle ředitelky odboru kontroly Státní energetické inspekce (SEI) Marcely Juračkové ze zákona automaticky, musí tedy nastat některá ze situací, jako například právě prodej či pronájem.

V roce 2017 proběhlo 131 kontrol dodržování povinností spojených s průkazy. „Výše pokuty je stanovována individuálně, a to podle všech zjištěných skutečností. S vyšší pokutou musí samozřejmě počítat majitelé těch budov, kde je společenský dopad neopatření si průkazu závažnější, jako jsou například bytové nebo administrativní budovy. Nicméně námi udělované pokuty maximálních výší nedosahují,“ řekla Právu Juračková.

Situace se podle ní ve srovnání s předchozími lety zlepšila.

Třetina vadná 

„Především vlastníci, jako jsou města, obce, SVJ a bytová družstva, jsou již lépe informováni a k zjištění nedostatků u těchto vlastníků dochází méně. Je to znát i na počtu obdržených podnětů ke kontrole, kdy v roce 2016 jsme se potýkali s velkým množstvím oznámení o neplnění povinností spojených s průkazy, především pak v případech SVJ, kdy majitelé jednotek chtěli prodat či pronajmout svoji jednotku a SVJ jim odmítlo průkaz předat, i přesto, že mu to zákon ukládá,“ doplnila.

Majitel bytu musí SVJ nebo družstvo požádat o vydání PENB, pokud tak SVJ nebo družstvo neučiní ani na druhou žádost, může majitel při prodeji nebo pronájmu nahradit PENB fakturami za energie za poslední tři měsíce.

Podle údajů SEI je zase třetina vypracovaných energetických štítků vadná. SEI vloni zkontrolovala přes 1500 průkazů energetické náročnosti budov, přičemž každá kontrola se vede se zpracovatelem tohoto průkazu, tedy s energetickým specialistou. Předmětem každé kontroly jsou v průměru tři průkazy od jednoho zpracovatele.

„Hovoříme-li obecně o chybovosti průkazů, tak zhruba každý třetí průkaz vykazuje nějaké nedostatky, přičemž tyto nedostatky ale nemusí mít přímo dopad do zatřídění klasifikačních tříd energetických ukazatelů. Spíše se potkáváme s dílčími nedostatky než s tím, že by byl celý průkaz kompletně špatně, ať už záměrně, či nevědomky,“ řekla Juračková.

Situace se přitom meziročně nelepší, v letech 2016 i 2017 činila přibližně 34 procent.

Pokuta až 500 tisíc

Výše pokuty v případě vadného štítku odráží rozsah pochybení a jeho závažnost. „Maximální výše pokuty energetického specialisty může u fyzické osoby dosáhnout až 500 tisíc korun,“ uvedla Juračková.

Loni bylo uděleno 260 pokut v celkové výši přibližně milión korun. Nejvyšší pokuta udělená energetickému specialistovi činila 30 tisíc Kč.